Maršo vorijla
Odpuštění se jen tak nerozdává… Maršo vorijla! – Svobodně pojď dál! Del maršal chujla. – Ať vás Bůh zachová svobodné. Čečenci si při pozdravu nepřejí dobrý den nebo mír, ale svobodu. „Přežít jako jedinec a zároveň přežít jako národ.“
textový základ příběhů čečenských žen vychází z těchto předloh:
- Petra Procházková: Aluminiová královna
- Milana Terloeva: Tanec na troskách – válečný deník čečenské dívky (překlad Jitka Řihánková)
- Petra Procházková, Jaromír Štětina: Utřete tělesné šťávy
- Lev Nikolajevič Tolstoj: Hadži Murat (překlad Jitka Křesálková)
- Olga Tokarczuková: Poslední příběhy (překlad Petr Vidlák)
- Anna Politkovská: Ruský deník (překlad Libor Dvořák)
Hrají: | |
---|---|
Jana Franková | |
Hana Franková |
Režijní a scénografický podklad | Hana Franková |
---|---|
Choreografie a režie | Jan Hnilička |
Hudební spolupráce | Karel Šimandl |
…Rusové bojovali zvláštním způsobem, velmi ničivým masivním a nepravidelným bombardováním. Zvířata doslova šílela během náletů. Zdálo se, že jsou ještě vyděšenější než my. Lidé vyprávěli, že drůbež jedné známé zemřela doslova strachem. Měla ji zavřenou v kurníku, a když se vrátila po zvlášť dlouhé záplavě střel, nežila ani jedna slepice, přestože ohrada zůstala neporušená. A to tehdy Rusové nepoužili plyn…“
M.Terloeva, Tanec na troskách
Když je člověk uvězněn ve sklepě, není nic lepšího než dobrodružství hrdinů Julese Verna, Aby se mu vrátil smysl pro prostor a nekonečno. Četla jsem Cestu kolem světa za osmdesát dní. Ale brzy došly i svíčky.“
M.Terloeva,
…Štěstí. Myslím, že paradoxně právě během války si člověk častěji opakuje: Máme štěstí. Štěstí je pojem veskrze relativní. V Grozném je štěstí hlavně zůstat na živu, vrátit se domů po dni ve škole nebo v práci a najít u stolu při večeři stejný počet lidí jako při snídani, ráno se probudit jinde než ve vězení nebo v ráji.
,
Vznik inscenace finančně podpořilo:
Ministerstvo kultury ČR
Město Karlovy Vary